Rozhovor s novým asistentem Martinem Kotyzou

Do Varnsdorfu přišel po nabídce spolupráce od Pavla Drska. 36letý Martin Kotyza bere angažmá jako velkou příležitost.

Jaká je vaše dosavadní trenérská kariéra?
Doposud jsem trénoval pouze v Jablonci, převážně u dorosteneckých kategorií a v sezóně 18/19 zároveň také jako asistent u A týmu.

Co máte jako hráč za sebou?
Jako hráč jsem vyrůstal v Jablonci, kde jsem si připsal i pár ligových startů. Nicméně v kádru jsem se dlouhodobě neudržel, takže jsem zvolil přestup do Bohemians 1905, tam jsem působil 5 sezón. Poté 2. liga ve Vlašimi, 1. a 2. liga na Žižkově. Tam jsem ukončil své působení v Česku a zamířil jsem na Maltu, kde jsem v týmu Gzira United strávil 2 sezóny. Po návratu jsem ještě strávil 3 roky v německém Bautzenu a Kamenz. Pak už převážila trenérská kariéra. Momentálně hraju 1. B. třídu za Sokolov Držkov, kde jsem s fotbalem začínal.

Jak dlouho jste se rozmýšlel nad nabídkou Pavla Drska a co vás přesvědčilo odejít z Jablonce?
Po mém konci u mládeže Jablonce jsem dostal pár zajímavých nabídek, ale hlavně kvůli podnikání jsem je odmítal. Když se ozval „Drsy“, tak jsem řešil v podstatě jen to, jestli jsou moji společníci ochotní převzít na sebe část mých povinností ve firmě tak, abych si mohl být jistý, že podnikání bude fungovat dál a zároveň můžu být plně k dispozici ve Varnsdorfu. Ve chvíli, kdy to akceptovali, za což jim moc děkuji, tak nebylo o čem rozmýšlet. Varnsdorf beru jako velkou příležitost a jak Pavlovi, tak vedení za ní děkuji.

Trenérské cíle?
Vzhledem k mému dosaženému trenérskému vzdělání je asistent v profi týmu v podstatě to nejvíc, co v současné chvíli lze dosáhnout, takže bych řekl, že tím je jeden cíl splněn a je na čase stanovit si další.

Jak se vám jeví hráčsky tým Varnsdorfu?
Některé hráče znám ještě z dob, co jsem hrál a třeba Oliho Velicha z působení u jablonecké mládeže. Takže i přesto, že jsem nijak moc nesledoval co se ve druhé lize děje, určitý náhled mám. Tým má za mě potenciál pochybovat se v tabulce výš.

Jste spokojený s místními podmínkami, přeci jen máte s čím srovnávat..
Podmínky se tu za posledních pár let velmi zlepšily, byl jsem příjemně překvapený. Myslím, že máme téměř vše, co potřebujeme.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch, jak v trenérské, tak hráčské kariéře?
Trenérsky určitě to, že jsem momentálně ve Varnsdorfu. Jako hráč si cením zahraničních angažmá, dalo mi to hodně do života.

Jak velký je rozdíl sledovat fotbal z lavičky a ne ze hřiště?
Přeci jenom na profi úrovni už nějakou tu dobu nehraju, takže už jsem zvyklý. Dřív se mi stávalo, že mi cukala noha pro sledování, teď už na fotbal koukám trochu jinak, spíš se snažím přemýšlet nad tím, jak předat hráči svoji zkušenost nebo mu dát přesné info o tom, co by se na hřišti mohlo dít a jak si s tím poradit.

Máte rodinu?
Ano, mám přítelkyni a v současné době jsme v očekávání prvního potomka.