Poslední posilou, která doplnila kádr Varnsdorfu, je dvaadvacetiletý záložník Jakub Kosař z Hradce Králové.
Kubo, jste nejnovější posila Varnsdorfu. Jak se zrodilo vaše hostování?
Vlastně to přišlo z ničeho nic. Pamatuju si, že mi ráno po tréninku zavolal bývalý, teď i současný, spoluhráč Filip Firbacher, který se mnou dlouho působil v Hradci Králové. Řekl mi, že mi bude volat trenér z Varnsdorfu. Musím říct, že jsem byl moc rád. Už dlouho jsem cítil, že se potřebuju posunout. Zájem z druhé ligy byl, ale bohužel se to nepodařilo dotáhnout do konce.
Ještě ten den odpoledne mi volal trenér Holeňák, zda bych měl zájem o působení zde ve Varnsdorfu. Během týdne bylo vše hotové, podepsané a já se mohl z Hradce přesunout sem do Varnsdorfu. A za to moc děkuji.
Co od nové etapy očekáváte?
Určitě fotbalový posun ve zkušenostech s druhou ligou. Přišel jsem pomoct týmu. Je důležité, aby se nám dařilo. Zároveň doufám, že si s klukama navzájem pomůžeme dokázat, že můžeme hrát i výš v tabulce.
Jak vás přijala kabina, co říkáte na nové spoluhráče?
Nemůžu si stěžovat, ba naopak. Parta je naprosto skvělá. Vzala mě mezi sebe. První den jsem měl strach, jak to bude probíhat. Seděl jsem v rohu a neřekl jsem ani větu (směje se). Každým dnem to bylo lepší a lepší.
Jaké jsou vaše přednosti ve hře?
O přednostech nerad mluvím. Je to těžké, každý to vidí jinak. Navíc se dá všechno zlepšit, když na sobě člověk pracuje. Ale za sebe řeknu osobní souboje, přehled na hřišti a technika.
Na svém kontě máte i reprezentační starty, že?
Ano, nějaké starty mám v kategoriích U18 a U19, za které jsem strašně rád. Ukázalo mi to, jak jsou na tom fotbalisti ze zahraničí a na čem mám pracovat. Největší úspěch jsem zažil v U19 během kvalifikace na ME 2020. Dal jsem svůj první reprezentační gól proti Norsku a postoupili jsme do další fáze z prvního místa. Bohužel pak přišel koronavirus a dál se nic nehrálo.
Za Varnsdorf jste stihl naskočit do pár zápasů. V lize proti Líšni a doma proti Táborsku. Od té doby ale chybíte v sestavě.
Po zápasu s Táborskem jsem si na tréninku natáhl sval na stehnu. Další dva dny jsem to zkoušel přes bolest, ale nešlo to. Nebyl jsem stoprocentní, proto jsem si musel dát vynucené volno na týden. Už jsem ale připraven se vrátit do normálního procesu a doufám, že taková zranění se mi budou vyhýbat velkým obloukem.